Fake!

Butik "Na Růžku"

[photomosaic]

Strašná spousta lidí si myslí, že fakes pomalu ale jistě navždy mizí. Ale napodobeniny doopravdy nezmizí nikdy. Přiznejme si tuto pravdu – jsou chťe nechťe „zubní protézou“ módního průmyslu. Sice je nemáme rádi, ale na to, abychom si bez finančních prostředků ukousli větší sousto, je zkrátka potřebujeme. Na některé předměty nelze finančně dosáhnout, a proto, pokud si chceme zkrášlit život nálepkou LV, musíte občas pro alternativu v podobě imitací sáhnout.

Je to koneckonců chyba módního průmyslu, ať už se tvůrci zlobí jakkoliv. Tím, že tvoří nepřístupnou módu zároveň rozšiřují pole působnosti tzv. pačokářů. Móda má být originální, výjimečná, pro výjimečné lidi. Ale ne nedostupná.

Ale pryč od toho. Důležité je, že bychom si tohle všechno měli uvědomit a v tom stavu nouze, kdy pro fake ze zoufalosti sáhneme, bychom se neměli stydět nebo cítit trapně. Trapné totiž není fake mít nebo vlastnit, trapné je fake podtrhnout. A zde spoustu lidí nedělá rozdíl, přestože ční jak balvan na molu. Koupit si totiž fake a zakomponovat ho šikovně do outfitu je celkem umění. A to je ten případ, kdybychom se neměli cítit provinile. Samozřejmě skutečný původ daného doplňku nikde nezmiňujeme a tváříme se, že se nám na rameni objevil náhodou. Tento postup sice lze považovat za zoufalý, ale ne ubohý, či nuzný. Kdybychom takto přistupovali k věcem, za nuzné bychom poté mohli označovat i vylučování fekálií. Opravdovou hanbou je spíš příklad persony, jenž neumí dát dohromady ani džíny a triko, a k tomu si „nahrcne“ nepěkný fake. Zde je “odsouzení” zbytkem společnosti pochopitelné.

A tedy co z toho všeho plyne? Že i napodobeniny, jak je řečeno v úvodu, jsou (ne)milou součástí módy a i jejich koupě a užívání je otázkou stylu – tudíž, kdo ho má, ten umí, a kdo ho nemá, ten ne! Proto vy, co styl máte, se za šikovně skryté fake výrobky nestyďte. I když víte, že řešení není ideální. Proto k němu nepřistupujte tak často, doufejte a šetřete!