Lukáš Kimlička

Jak si Slováci udělali vlastní fashion week

„Tak nám zrušili týden módy!“ dala by se parafrázovat slavná věta ze začátku první knihy o Švejkovi, poněvadž právě takto – tedy česky po švejkovsku – byl zrušen Bratislava Fashion Weekend, týden módy, který byl zastřešen stejnou agenturou jako v září proběhnuvší Mercedes-Benz Prague Fashion Weekend. Oficiální vyjádření Janiny Šlemínové, ředitelky pořádající agentury Stars Communication a obou projektů, znělo lakonicky: nepodpořil nás partner, nemáme peníze. Je těžké nepodivovat se nad „profesionalitou“ lidí, kteří svůj projekt přirovnávají k velkým módním akcím v New Yorku, Berlíně a dalších městech, a přitom nedokážou zajistit, nebo si alespoň zjistit, tak elementární věc jako finance na stavbu fashion stanu… Možná na příští tiskové konferenci už uslyšíme méně velkých slov, které, reflektovány na poměry v českém módním prostředí, působí přinejmenším směšně.

Tento incident nezůstal bez odezvy. Pokud se totiž potvrdí nyní neověřitelné informace, bude příští (MB)PFW organizován nejspíš v odlišném duchu a s personálními změnami.

Marcel HolubecJenže daleko důležitější reakci vyvolal tento fakáč všem zúčastněným i přihlížejícím na Slovensku. Nemyslete si, že vytvořit kolekci a následně ji prezentovat, je lehká práce. České módy se prodá málo a té slovenské ještě méně, a přitom vyprodukovat sérii vzorků a z ní vytvořit prodejné kusy stojí nesmírné množství peněz, času a energie, které se u nás ani u našich „bratia“ v prodejích zkrátka nevracejí. A to drtivá většina slovenských designérů zpracovávala kolekce právě na tuto událost, která se měla konat 3. až 6. října.

Slováci však překvapili a v čase jen několika týdnů přišli s vlastním projektem Fashion Live!, třídenní akcí podpořenou mnoha partnery včetně organizace Slovak Fashion Council a Olo Křížovou, art direktorkou pražského i bratislavského módního víkendu. Jinými slovy: Slováci dokázali za dva týdny to, na co čeští návrháři nemají koule už několik let – tedy semknout se do jednoho kruhu a vykašlat se na soukromé projekty, jejichž až druhořadým zájmem je českou, resp. slovenskou módu propagovat. Jako všem podnikatelským záměrům jde organizátorům především o vydělání peněz a získání prestiže, což by nešlo nikomu zazlívat, kdyby alespoň předstírali, že to pro ně není priorita. Těžko už ale bude po tomto podzimu někdo organizátorům věřit, že jim jde o jakékoli vyprofilování regionální módní produkce v mezinárodních kontextech.

Koneckonců jak už bylo řečeno, Fashion Live vznikla v řádech týdnů. Fotograf Bronislav Šimončík a Olo Křížová připravili dramatický vizuál, do Staré Tržnice v Bratislavě se postavilo sice provizorní, ale fungující molo s ucházejícím osvětlením – a jelo se. O víkendu 25. až 27. října se tak v Bratislavě s novými kolekcemi představili Marcel Holubec, Lenka Sršňová, studenti z Ateliéru 343 VŠVU, Boris Hanečka a překvapivě nebyl místy úplně mimo ani slovenský všeuměl Lukáš Kimlička. Dva dny přehlídek dávaly překvapivě daleko větší smysl než čtyři dny v Praze, jejíž naddimenzovaná akce prostě potřebovala vyplnit mezery v programu i jmény, která na akci proklamovaného formátu nemají co dělat. Ve výsledku tak dávala Fashion Live! větší smysl než celá akce podpořená Mercedes-Benz.

Těžko říct, jaká bude budoucnost Fashion Live! – většina lidí na něm pracovala bez nároku na honorář. Byl však připravený se skutečným zaujetím; a i když do příštích let bude bez debat potřebovat právě finance, je nesmírně důležité, že vůbec proběhl. Mám totiž obavu, že kdyby se podobná situace odehrála v Praze a zrušily by se všechny pražské týdny módy, nastalo by po české módě zkrátka jen hluboké ticho.