emoji-nation

Emotikon art

V dnešním světě se od sebe grafický design a umění liší jen ve způsobu prezentace. Stejně tak, jak si grafičtí designéři rádi hrají s uměním, hrají si i umělci rádi s grafickým designem. Na postupně mizící hranici, mezi tím co patří do galerií a co zas do ulic , poukazuje i dílo ukrajinské umělkyně/grafické designérky Nastya Ptichek.

Nastya je totiž učebnicovým příkladem tvůrce, v němž se láme něco z grafické banality a umělecké geniality. Mimo zakázky pro mezinárodní značky se věnuje také kresbě a malbě. Je rovněž autorkou mnoha tetování a image studií pro nezávislé organizace. Její kresby se podívaly i do mnohých galerií předkrizové Ukrajiny. Grafiky s názvem emoji-nation ale obletěly celý svět. Vtipná implementace prvků virtuální komunikace do děl starých mistrů se totiž stala bizarním lákadlem pro fanoušky recyklované kultury, která je stále na vzestupu.

Pocity, které se nám v komprimované době jen stěží daří vyjádřit slovy tak vyjadřujeme emotikony. Jak by ale taková praxe vypadala v reálu? Jak by fungovala? A jak by asi ovlivnila naši kulturu a umělecké vize? Odlehčeným způsobem na podměty reagují právě tyto výjevy, které balancují na hranici konceptuálních koláží a nebohých grafických her. Jak si se všeobecně vžitými symboly snesou kompozice realisty Edwarda Hoopera či legendárního Michalenagela? A jak s nimi snášíte vy?