Michael Jackson vydal nové album

10277509_10152224359960805_4017288456754269863_n

Vydat prvního dubna tiskové prohlášení s informací, že pět let po svém skonu vydá Michael Jackson nové album, chce velkou dávku smyslu pro humor. Co ale mnozí považovali za apríl, dokonalo se tento týden, kdy světlo světa skutečně spatřilo album XSCAPE s osmi novými songy. Tedy novými — lépe řečeno nikdy předtím nevydanými a nyní do finálních verzí doprodukovanými. A skutečně slovo „doprodukovaný“ ve vší své umělosti shrnuje novou nahrávku asi nejlépe ze všech možných existujících i neexistujících slov. Jsou to totiž dvě rozdílné situace, když naleznete dvacítku nových děl a zařadíte je do umělcovy tvorby, nebo když je zkrátka necháte přepracovat, jak se stalo právě v případě Michaela Jacksona.

MJ byl známý svým perfekcionismem a právě fakt, že těchto osm skladeb nevydal a ponechal je jen v podobě demoverzí, je důkazem, že s nimi nejspíš nebyl zcela spokojen — a na albu najdete i tracky vymodelované z nahrávek starých třicet let… Je tedy na místě se ptát, proč se k nim neměl potřebu vrátit. Tuto otázku si však nepoložili ani Michaelovi pozůstalí ani nahrávací společnost, která práva k vydání této desky od Jacksonovy rodiny odkoupila za více než štědrou částku.

XSCAPE ale není vysloveně špatným albem — nakonec formát Michaela Jacksona dokázal jen zřídka vytvořit něco průměrného. Jenže právě o tuto, u MJe dříve neznámou kvalitu se nyní postaral producent Timbaland, jehož potenciál umřel přibližně ve stejnou dobu jak sám Jackson, a samozřejmě tým jeho kumpánů včetně věrného vokalisty Justina Timberlaka. Tento Jacksonův epigon sice nikdy titul krále popu nezískal, ačkoli se o něj jako pilný žák usilovně snaží, může se ale alespoň pyšnit tím, že po Michaelovi v otevíráku desky a prvním singlu zároveň Love Never Felt So Good přebírá některé verše. Na desce je bohudík i verze obsahující jen MJův zpěv, která působí daleko autentičtěji, tedy alespoň v limitech hudební produkce. Ta je vůbec nejslabším článkem celé desky, poněvadž působí nevyrovnaně, násilně a pozornému uchu nemůže uniknout ani naroubovanost původních vokálů na nový podklad. Rozpor mezi zpěvem a hudbou je způsoben především tím, že Michael některá dema nahrál jen s minimálním doprovodem, při čemž si tu a tam dopřál rytmické odchylky, které Timbalandovy striktní takty nedovolují.

Ještěže XSCAPE vyšla i v deluxe edici, v níž jsou jako bonus právě původní verze všech písní. Nebude nejspíš překvapením, že právě ty překonávají z nichž vyšlé předělávky — ačkoli jim chybí jednotící rámec v podobě jasného směřování a jsou tak spíše sebranou kompilací, nechybí jim upřímnost a opravdovost, což jsou dvě kvality, kterých je nutné si v dnešním přeprodukovaném světě vážit o to více.

XSCAPE je druhým posmrtným albem Michaela Jacksona. „Debut“ nepřijali fanoušci ani kritika. Druhý pokus je v tomto daleko schůdnější, ačkoli pocitu parazitování na osobě jistě geniálního hudebníka 20. století se při jeho poslechu zbavíte jen těžko.