Cítí se čeští muži krásní?

Delgado

Cítí se čeští muži krásní? To je velice neobvyklá otázka, na kterou se zatím neopovážili odpovědět ani místní lifestylové tituly ani samotní muži. Jako by měla být veškerá pozornost upřena vždy jen na ženy — na estetiku ženského těla, na rozpoložení ženské duše. Nemají snad muži potřebu se takovou otázkou zaobírat? Jsou možná příliš rezervovaní? Nebo mají dokonce strach?

Pravdou je, že ruku v ruce s ženskou a homosexuální emancipací dvacátého století se kontakt mezi heterosexuálními muži oprostil od náznaků sic přátelské intimity. Otázky tělesnosti a krásy se z komunikace vytěsnily. Mužská duše byla nakonec tak vyprázdněná, až musel přijít začátek třetího tisíciletí, který se začal o tyto věci opět zajímat. Důkazem je i uruguayská umělkyně Paula Delgado a její videoartový projekt Cómo sos tan lindo (Jak to, že jsi tak krásný), s nímž se po Montevideu, Buenos Aires, Barceloně, Londýnu, Vídni a dalších metropolích zastavila na dva měsíce v roce 2009 i v Praze.

Do novin nechala otisknout lakonický inzerát: „Casting. Hledáme atraktivní muže na focení.“ Jak je z jeho znění patrné, účastníci, kteří se nakonec dostavili do hotelového pokoje, nemohli mít nejmenší tušení, o casting do jaké produkce se jedná. Dobrovolníci, kteří byli předem informováni, že focení není finančně ohodnoceno, nakonec v krátkém snímku odkrývají odpovědi na otázky mužské sebepercepce, konceptu krásy, vztahu mezi muži a jejich tělem a různými konstrukcemi maskulinity. Tyto rozhovory vedla v Praze umělkyně za účasti překladatelky, v průběhu úvodního focení však byla s účastníky v hotelovém pokoji sama.

Jak posléze Paula Delgado sama přiznala, byla českými muži natolik fascinována, že jim věnovala ještě jeden film a samostatnou výstavu These Krasni Czechs. Ten také zakončil její práci s tématy mužské krásy. “Zjistila jsem, že je pro mě velice obtížné dostat z českých mužů odpovědi na mé otázky. Všichni mi říkali: ,Jo jo, nemám problém říct jinýmu chlapovi, že je hezkej nebo tak.’ Ale nemám pocit, že by to byla pravda. Pochopila jsem, že v Česku je velmi konzervativní prostředí — nikdo tu nechce vidět nahé muže. Nikoho to nezajímá, pořád vídáte jen nahé ženy, jako byste neměli na výběr.”

Jak na vás film a odpovědi jednotlivých respondentů působí? Vyjádřit se můžete v komentářích pod článkem.