Alexander Macqueen-Menswear Spring Summer 2015 Fashion Show in London

Alexander McQueen S/S 2015

Už šest sezón se Alexander McQueen reálně nedotkl jediného z modelů, které navzdory jeho smrti stále vydává značka vlastnící toto jméno. Dohromady to dává nějaké tři čtyři roky, které nás stále ne a ne odradit od krátkozrakého srovnávání. Třeba si tedy konečně přiznat, že časté spílání má své meze a že Sarah Burton Alexandera nikdy nenahradí. Její kolekce budou stále neoriginální a odkaz pravděpodobně největšího britského designéra všech dob bude i nadále strádat. Co naplat. Pojďme tak tuto kolekci zhodnotit jinak, a to sice jako kolekci Sarah Burton a ne jako kolekci Alexandera McQueena, protože to, že on by ji udělal lépe, už beztak víme.

Sarah Burton je totiž „tuctovka“, i když v tom nejlepším slova smyslu, a její někdy zcela tuctové inspiračky působí blahodárně na konceptem unavené oko. Co na to říct? Rozhodně nic komplikovaného! Sarah se nadchla pro kaligrafickou rozmařilost mohutných štětců, jejichž vzájemné barevné a tvarové prolínaní nechala rezonovat na povrchu zvláštně editované krejčoviny. Letos to bylo tak trochu o japonské syntéze, v jejímž rámci spíchla návrhářka pár modelů z čistě umělých materiálů, jejichž pevný tvar dovolil vymodelovat kimona připomínající komplety. Jak na sebe sama v minulých edicích prozradila, Sarah ráda pracuje s kůží. V konstrukčních detailech na ní proto nedala dopustit ani tentokrát. A nakonec barviček – popíčku – si na paletě Sarah letos dopřává bez výčitek. Co naplat, že v takovém celku nedává vzor drobné kostky smysl? Sarah se líbí a to je hlavní. Hlavní je také to, že se tenhle celek snadno zalíbí i ostatním a snadno pod kůži ostatně vklouzl i nám, takže v čem je problém?

Na téhle kolekci není nic zcela špatného, jen je opět „zdrojově“ netransparentní a neautentická. Znáte ten pocit, když vidíte oblečení, u něhož musíte přemýšlet nad autorem, protože je tak neklidné, že vám nedá spát, kdo tuhle košili udělal? Tenhle pocit prostě u Burton mizí, její variace nejsou prázdné ani ploché, jsou zkrátka jen hezké. Proto se jedinou reálnou výtkou stává fakt, že tahle kolekce by se hodila spíš do Milána.