Prada m RS15 2490

Prada S/S 2015

„Tentokrát jsem to udělala takhle, uvidíme, jak to bude příští sezónu,“ řekla v zákulisí po přehlídce Miuccia Prada několika novinářům, a v podstatě tím shrnula své dosavadní působení v módě. Na každou přehlídku značky nesoucí její příjmení totiž chodí všichni hosté s velkým očekáváním, ačkoli nikdo z nich vlastně neví, co přesně čekat – Prada dokáže precizně absorbovat sezonní trendy a s neuvěřitelnou rychlostí si je reinterpretovat podle svého, a tak se může často zdát, že její tvorba postrádá kontinuitu, pojící vlákno. Jenže právě když po kolekcích, jež k vyřčení poselství potřebovaly masivní havajské potisky, expresivnost lidských tváří nebo německou avantgardu, představí řadu, která stojí pevně nohama na zemi a nepotřebuje ani jediný slovní dovětek, začne dávat práce Miuccii Prada nejhlubší smysl.

Ano, Prada se často obaluje balastem, jenž má dovyprávět části hlavní myšlenky, které se nestihly předvést na mole. Tentokrát to ale není vůbec potřeba – Miuccia se totiž osvobodila od stylových experimentů, které byly vždy esteticky bravurní, ale zároveň uzavíraly nositele v jakési sezonní kapsli. Vzpomene si na podzim ještě někdo na exotické printy letošního jara a léta? Bude je chtít ještě někdo fotit na ulici na svůj blog? Těžko – jejich datum spotřeby skončí v době, kdy se přesunou do slev a outletů. Naproti tomu kolekce, kterou Prada představila tentokrát, je v tom nejlepším slova smyslu bezčasá a snese závod s časem i módním průmyslem.

Nelze u ní záměrně použít přívlastek „pánská“, poněvadž Prada přestává mezi pohlavími smazávat rozdíly – řady Uomo a Donna v sobě obsahují jedno téma vyvedené pro muže i ženu, a to skoro rovným dílem. Všichni tak budou moci nosit ultramoderní klasické kožené kabáty v retro barevné paletě, džíny mírně do zvonu i saka a kalhoty s dekorem evokujícím 70s western. Nebo také pláště z jemných syntetických látek, vzorované košile a svetry i líbezně kýčovité třpytivé linky, které zdobí ženy a v detailech podtrhují muže. Pokud tak svoboda oblékání měla být ústředním tématem kolekce, Miuccia Prada ji zahrnula ve všech jejích aspektech – oprostila se od konceptů, radikalismu, kontextualizací… A předvedla zkrátka „jen“ výtečnou návrhářskou práci v té nejpreciznější podobě. Možná v tom sehrálo roli nikterak akcentovaných dvacet let pánské linie, které Miuccii pomohly k návratu k podstatě její práce, možná je to jen přirozený vývoj. Ať už byl však podnět k vytvoření této kolekce jakýkoli, faktem zůstává, že nic tak jednoduchého a upřímného, ale zároveň sofistikovaného a povznášejícího, už dlouhou dobu nepředvedla.