Všechno, nebo všechno

img-item-idem-1_115653639083

Logo nejdříve sloužilo jako rozpoznávací znamení jednotlivých podniků, nakonec se ale stalo rozpoznávacím znamením pro různé životní styly, názory a postoje. Pryč jsou ale doby, kdy Audrey v šatech od Huberta de Givenchy snídala u Tiffanyho – dneska by holka šla v Šanelu pro hambáč do Mekáče. V rámci těchto hybridních životních směrů lze pak tvořit nejen selfies, ale i umění, čehož je důkazem Cyril Duval. V luxusním prostředí se pohybuje už od mala, kdy jeho matka pracovala pro Hermès a otec byl interiérovým dekoratérem. Že ale právě luxusní je dnes přitahováno k nízkému a nízké se naopak vzhlédlo v luxusu, dokazuje jeho první samostatná výstava.

Duval pracuje pod názvem vlastního alterega Item Idem, což jsou latinské ekvivalenty českých slov „taktéž“ a „tentýž“. Jeho díla tvořená však ve filozofii high low (nebo low high?) se ale neomezují jen na módní značky a každodenní symboly, i když hybrid prolínajících se iniciál Coco Chanel v barvách korporace McDonalds je jistě vizuálně stěžejní prací. Do očí bijící jsou i další díla, která imitují a parodují známé kousky od současných umělců – kupříkladu místo Hirstova žraloka je ale ve skleněné kádi ponořený a rozpůlený Bart Simpson.

Jak přiznává, ačkoli vyrůstal v prostředí, jenž mělo vždy blízko k luxusu, jeho matka byla vždy zarytou odpůrkyní konzumu. Když všichni v osmdesátých letech začali nosit černou, ona nosila jen bílou,“ řekl v jednom rozhovoru. Inspiraci postoji svých rodičů nezapře stejně jako posedlost prostředím a vizuální kulturou Tokia, kam se Duval vydal ihned po studiích v Paříži. Tam ho objevila Sarah Andelman, kreativní ředitelkou konceptuálního butiku Colette, pro kterou začal pořádat pop–upy. Průlomový projekt však přišel až v roce 2005, kdy si ho najal excentrický německý návrhář Bernhard Willhelm, pro nějž Duval navrhl legendární a dnes už bohužel neexistující concept store, jehož interiéry byly inspirované odpadky. „O vše se staralo architektonické studio, ale když začali tvořit napodobeniny odpadků, byl jsem proti. Navštívil jsem proto komunity bezdomovců v Japonsku, v jejichž vynalézavém použití kartonu a vrstev plastu je tolik sofistikovanosti! Je to skoro jako bondage. Je to architektura,“ vysvětloval tenkrát. Za tento počin nakonec obchod vyhrál Great Indoors Award – a tím začala Duvalova kariéra.

Výstava Voir Dire, která se v září otevře v Johannes Vogt Gallery v New Yorku, ale rozhodně nebude retrospektivou. Naopak – přímo pro expozici vytvořil Duval většinu vystavovaných děl, lidé tak budou mít možnost poprvé vidět kupříkladu kabát celý sešitý z etiket Comme des Garçons. „Jsem kulturní hrabivec, říká o sobě. Nejsme to ale my všichni, co čekáme v drahých botách, luxusním kousku oblečení, nebo s taškou od známého designéra u okýnka na hamburger? Nechceme všechno, nebo nic – chceme všechno, nízké i vysoké. A Cyril Duval to všechno ve svých dílech má.