hedi_slimane_sonic

Za zvuků módy

Móda miluje hudbu. Na mladém těle – když ji vezmete tančit do klubu – vypadá daleko lépe než nějaká běžná konfekce, bez hudby – nebo alespoň hudebního podkladu – se dnes neobejde jediná módní přehlídky. A rozhodně není náhodou, že mnoho návrhářů má k blízko ke svým oblíbeným skupinám a jsou oddanými fanoušky. Jedním z tohoto chovu je i Hedi Slimane, který s hudbou protnul celou svou módní kariéru. Už odmlada miloval rockové skupiny ze 70. let, nikdy ale neměl odvahu vzít do ruky kytaru. Foťák – to zas ano. A tak se jeho srdcervoucí balady i divoké riffy odehrávají na dokumentaristicky laděných fotografiích, které v Paříži vystavuje Fondation Pierre Bergé-Yves Saint Laurent.

Veškerou svou fotografickou tvorbu, kterou v jeden čas Hedi vyměnil za návrhářskou kariéru, máte možnost vidět kdykoli na jeho oficiálních stránkách. Výstava Sonic však představuje zvláštní kurátorský průřez jeho patnáctiletým fotografickým poblouzněním. Zákonitě se tak na ní mísí dva proudy: původní pozorovatelské snímky, kterými Hedi zdokumentoval nespoutaný život kalifornské mládeže v cyklu California Song, a portrétní fotografie rockových hvězd, jejichž převážnou část nafotil v rámci Music Project pro svou řadu u domu Yves Saint Laurent.

Na bílých, sterilně čistých stěnách galerie nadace tedy visí snímky z losangelských nebo londýnských parties vedle fotografií Lou Reeda, Keitha Richardse, Amy Winehouse nebo Briana Wilsona. Fotografie pak doplňuje několik málo videoprojekcí v uzavřených začerněných místnostech. To je nejspíš největší šok, když do výstavních místností vstoupíte – všude je až mrtvolné ticho, nikde nehraje muzika, černobílé obrázky jsou na stěnách rozvěšeny jaksi ad hoc. Slimanovy fotografie navíc na reálných printech nevypadají tak vzrušeně jako na displejích počítačů… „Sonic“ je tak spíš jedním velkým „Silence“, pohledem na jednu stránku estéta, který (čas od času) ovlivňuje mnoho součástí současné street-lux kultury.

Právě ale tento fokus jen na jednu část celkové ideje Hediho Slimana ukazuje, jak silná jeho vize je – a jak neoddělitelné jsou její součásti. Stejně jako jeho módní kreace pro Saint Laurent vypovídají v butiku, pověšené na ramínku, samy o sobě velmi málo, neříkají toho moc ani takto samostatně Slimanovy fotografie. Až dohromady jsou skutečnou jízdou, při níž rády zapomenete, že její jednotlivé části mají mnoho trhlin. Onen divoký celek ale na Sonic nenajdete.

„Hedi Slimane: Sonic“, Fondation Pierre Bergé–Yves Saint Laurent, 5 Avenue Marceau, Paříž, do 11. ledna 2015