Designblok’14: Art House

Eva Eisler

Colloredo–Mansfeldský palác, známý po čas konání Designbloku jako Art House, je místem, do něhož se každý rok koncentrují ty nejzajímavější projekty a instalace od nás i ze světa. Snad je to dáno tím, že Art House z řady ostatních studií vyčnívá – je totiž místem, kde se již z podstaty věci design pojí s uměním, oděvem a, jak už je pravidlem, často i s největším nábojem kreativity.

Ačkoli právě v Art Housu najdete část zahraničních hostů, dvě nejlepší expozice mají na svědomí Češi. Stejně jako minulý rok exceluje v Colloredo–Mansfeldském paláci Eva Eisler, která si za letošní rok odnesla cenu Šperkař roku na ocenění Czech Grand Design. Ani letos však nevystupuje jen jako šperkařka a s firmou Preciosa Lightning představuje instalaci Strom, v níž Eisler spojuje dřevo a sklo v architektonickém konceptu. Velice jemně a osobně znázorněný koloběh života, kdy na sobě pevné větvě vytvořené z cedrového dřeva drží plody, znázorněné foukanými a pískovanými svítidly, má svoji dohru ještě v rozích sálu, kde tyto skleněné objekty visí jen již ve formě zmenšených variovaných šperků. „Už spadly a spočívají kolem stromu a znázorňují motiv zrození a umírání, založený na prostorách, archetypech a přírodních systémech,“ vysvětluje autorka. Motiv zrození pak ve své interaktivní instalaci představují další šperkaři, Daniel Pošta a Zdeněk Vacek neboli Zorya, kteří se nechali inspirovat tématem letošního Designbloku, tedy dětstvím a hrou. Pamatujete si, když jste jako malí objevovali poklady? Nemusely být jako z knížek a filmů o pirátech, ale různá sklíčka, kamínky a další artefakty mívaly velkou cenu. Dnes si takových předmětů často nevšímáme, ale právě díky klukům ze Zoryy může každý znovu objevit krásu těchto (ne)cenností a vytvořit si z nich vlastní šperk, nebo jak říkají Zdeněk s Danielem, „novou kolekci Zorya.“

Přestože Liběna Rochová tentokrát chybí v programu módních přehlídek Designblok, je přítomna alespoň oděvně-výtvarnou instalací, na níž představuje další ze svých úniků od „komerce“ ke konceptu. Na stěnách místnosti jsou tak rozmístěny čtyři šaty inspirované tvorbou významného československého umělce Milana Grygara, které návrhářka pro uzavřenou skupinu představila již na začátku léta, tehdy ještě v nedodělané formě. Od hotových konceptů je však lze jen těžko rozeznat, a tak i když jsou po estetické stránce zdařilé, chybí letos její instalaci myšlenka a smysl. Natištění uměleckých forem na oděv je v jednadvacátém století poměrně banální. Na druhou stranu je však tento rok jedním z mála oděvních příspěvků na Designbloku, což společně s letošním prvním ročníkem Fashion Stage dokazuje, že pražské týdny módy si pomalu začínají přerozdělovat své role.

Srdce Designbloku tak lze nalézt například v místnosti věnované Tadeášovi Podrackému a Martině Kratochvílové, kteří potvrzují, jak talentovanými nováčky českého designu jsou. Ačkoli tvoří každý samostatně, stojí jejich objekty vedle sebe v perfektní symbióze. Tadeášovo sklo a kov doplňuje Martina o keramiku a dřevo, oba však tvoří stejným, jaksi fragmentovaným jazykem, kdy se jejich objekty sestávají z mnoha navazujících částí. Z několika kusů sestrojil svůj výstavní předmět i Jakub Berdych, jenž svého Robota představil už na Salone del Mobile v Miláně a pak také na festivalu Křehký Mikulov. Berdych Robota, připomínající otáčivý kříž, seskládal z různobarevných vitrajových skel. Opuštěná místnost, jíž Robot sám osvětluje, vytváří intimní zážitek z jakési kostelní atmosféry, kterou paradoxně vytváří právě předmět poháněný elektrony. Velice osobní vjem pak hledejte i u vstupu do Art Housu, kde si své místo zabral Jiří Příhoda se svým minimalistickým obydlím.

V místnostech Art Housu představují nové kousky i kluci ze Studia deForm, kteří stejně jako Eva Eisler letos spolupracovali s firmou Preciosa. Díky ocenění Objev roku na Czech Grand Design, jíž je Preciosa partnerem, tak proměnili dekorativní skleněné prvky ve funkční objekty – kávové stolky. Právě taková instalace pak vyjadřuje spirit Art Housu, kde design neplní jen funkční nebo estetikou formu. V Colloredo–Mansfeldském paláci mají předměty především duši.