Lumbersexuálové jako další známka krize mužství

Není těch -sexuálů už moc? Když pomineme standardní předpony hetero, homo a bi, dokázali sociologové a novináři přijít za dvě dekády s minimálně čtyřmi dalšími označeními, která mají popsat současný koncept mužství. Byl tu už metrosexuál, retrosexuál, svou estetiku přinesl fenomén hipsterství, není to tak dávno, co spatřil světlo světa pojem spornosexuál. V minulých týdnech pak mediální svět přinesl zprávu, že byl pojmenován další archetyp mužství – tentokrát jako lumbersexuál.

Toto jméno bylo do éteru vpuštěno se senzacechtivými titulkovými variacemi na spojení „nový typ muže“, ačkoli po vizuální stránce vychází z již dobře známého předobrazu muže dřevorubce (odtud „lumber“). Samozřejmě, atributy jako přehnaná maskulinita, zvýrazněná drsnými rysy a bujným porostem vousů, a jakási intelektuální jiskra v oku, činí z lumbersexuálů vysoce sexy virální obsah. Jenže zlaté pravidlo novinářů a vůbec lidí, kteří pro jiné píší a publikují, je zastavit se a na chvíli se zamyslet. Kdyby se tak stalo, lumbersexuál by nejspíš nikdy nedosáhl tak vysoké pozornosti. Problém lumbersexuála tkví totiž v tom, že jako pojem je naprosto vyprázdněný.

S čím totiž přichází? Není toho moc. Lumbersexuál je totiž pojem čistě estetický, ne společenský, poněvadž nemyslí a ani se nechová jinak jako mnoho -sexuálů, kteří přišli před ním. Lumbersexuál zkrátka jen existuje – se svou dlouhou bradkou, cool přehozenými vlasy a svalnatým tělem. Není předobrazem současného muže, jen jakýmsi prchlivým momentem mužství, nebo chcete-li módním trendem. Tam, kde spornosexuál nabízel krom fyzična i vlastní soubor hodnot, postojů a kulturních trendů, lumbersexuál nabízí jen své tělo a svou tvář. A právě to je zarážející – není to na „nový typ muže“, jak hlásají titulky, trochu málo?

Lumbersexuál je v podstatě jen dalším příznakem krize muže nebo také krize mužství. Zatímco feminismus a funkce žen ve společnosti se nadále vyvíjejí a ženy se na tomto vývoji aktivně podílejí, muži boj za svou identitu zatím nedokáží přesně formulovat. S rozpadem „tradiční společnosti“, ať už si pod takovým dalším prázdným spojením představíte cokoli, v níž však muži vládli, tak stále hledají své místo. Lumbersexuál tedy není novým typem muže, je jen vysněným unikem před realitou, v němž mužství znamená vše, na co jsme byli u muže tradičně zvyklí – síla, příroda, manuální činnost.

Lumbersexuál je vlastně pohádkou, která vychází ze zromantizované představy o muži a jeho práci. V době, kdy se neprodává produkt, ale příběh za ním, je lumbersexuál výhodným marketingovým předobrazem, po němž touží miliony, s hypotékou na krku a v kancelářích zavřených mužů.