Unknown

Konec Cosbyho svetru

Je mnoho návrhářů, kteří vytvářejí pouliční styl své doby, kteří udávají trendy silněji než ostatní a kteří se objevují v sezonních výčtech toho nejzajímavějšího. Ale je jen málo návrhářů, s jejichž tvorbou jste se mohli setkat ráno, odpoledne nebo k večeru, kdykoli, kdy v televizi běžela The Cosby Show. Přelomový seriál vyprávějící o každodenním životě rodiny Afroameričanů se stal legendou a poučil zbytek USA o tom, že jeho černí obyvatelé už doopravdy nejsou druhořadí občané. Zatímco ale hvězda Billa Cosbyho pod vahou obvinění z poslední doby bledne a Američané se na něj snaží zapomenout, připomínají si svetry, které Cosby v seriálu nosil. Jejich autor, holandský návrhář Koos Van den Akker, totiž zemřel na počátku února ve věku 75 let na problémy spojené s rakovinou.

Svůj první butik otevřel už v roce 1971 na Upper West Side na Manhattanuv New Yorku, kam se přestěhoval po zhlédnutí filmu Snídaně u Tiffanyho. Mezi jeho klientelu už od začátku patřily takové osobnosti jako Glenn Close, Chita Rivera, Brooke Shields nebo Barbara Walters a jeho oděvy nebyly ani tak oblečením jako uměleckými díly. Přezdívaly mu mistr couture koláže a kupříkladu jeho vyhlášené eklektické svetry se jednoho času prodávaly až za tisíc pět set dolarů. Van den Akker však tvořil až do svého skonání – majitel značky Koos & Co. Puck Meunier se vyjádřil v tom duchu, že Van den Akker bez nadsázky zemřel nad šicím strojem. „Byl tak nejšťastnější,“ dodal.

Faktem je, že novou kolekci připravil ještě na tento podzim, a tak je možné očekávat, že kousky z této, ale i z předchozích řad budou ceněné nejen mezi jeho stálými zákazníky, ale i módními sběrateli. Jak se ale on sám vyjádřil, módní svět, i kvůli takovýmto důvodům, mu připadal „přeceňovaný a hloupý.“ Nakonec mnoho článků, které o něm v minulých dnech vyšly, končily pragmatickým tímto citátem: „Kdybych měl do konce života dělat polštáře, tak proč ne. Kdyby mě proslavilo vyrábění čalounění a tapet, nikdy bych neušil šaty.“

Přes jeho zjevně ambivalentní vztah k módě však své řemeslo miloval, nakonec byl opravdovým návrhářem s jehlou v ruce a se šicím strojem na stole. A milovali ho zákazníci i kurátoři oděvních výstav. Na konci února tak svět neopustil další newyorský návrhář, nýbrž mistr a designér, jehož tvorba byla vpravdě umělecká.