David Bowie Blackstar

Druhý příchod Davida Bowieho

Současné, ale také zcela nadčasové, epické, avšak velmi osobní. Chameleonovo nové album „Blackstar“ představuje Davida Bowieho ve vrcholné formě.

Osmý leden letošního roku by možná nebyl až tak zajímavým dnem, kdyby právě tehdy David Bowie nevydal nové album „Blackstar“. Jako každý Bowieův počin, i ☆ je očekáváno s napjatým dechem – tři roky stará nahrávka “The Next Day” sice Bowieho navrátila po desetileté pouze do širokého povědomí, Blackstar ho však navrací do nejvyšší ligy. Bowie na ní na předchozí desku navazuje, ve stejné míře se od ní ale i odpoutává.

To by nakonec nemělo být překvapení. Mluvíme tu o muži, který zplodil Ziggyho Stardusta, fiktivní postavu představující celý kulturní fenomén, a jenž by měl mít v občance už několik let zapsáno prostřední jméno „Chameleon“. Na Blackstar tak Bowie opět zamíchal kartami, a tentokrát rozdává jedno eso za druhým.

Z dnešního pohledu zní přímočarost The Next Day spíše jako rozcvička před hlavním číslem, kterým Blackstar bezesporu je. Ačkoli obsahuje jen sedm skladeb, je dohromady daleko více uspokojující než nahuštěný tracklist svého předchůdce. Skoro jako kdyby Bowie chtěl, aby posluchači jeho alba znovu poslouchal a nejen slyšeli a koukali přitom na video s Tildou Swinton. (Ačkoli dva již vydané klipy z Blackstar jsou mistrovsky natočenými krátkými filmy.)

Zdá se, že David Bowie našel na Blackstar dokonalou harmonii mezi svým klasickým rockových rukopisem a experimentálními (až halucinogenními) hudebními tripy, na které se nejednou vydal. Při poslechu není pochyb, že právě Blackstar je právě jeho albem: od mrazivé atmosféry titulní skladby přes taneční beaty „’Tis a Pity She’s a Whore“ až po skoro psychedelickou „Girl Loves Me“ nacházíme Bowieho ve vrcholné formě. Současného, ale také zcela nadčasového.

Den před samotnou deskou vydal Bowie nové video ke třetí písničce z alba pojmenovanou „Lazarus“. A to i přesto, že album Blackstar zní spíše jako druhý příchod Ježíše Krista. Je epickým, avšak uklidňujícím, ba velice osobním posluchačským výletem, a to nejen Bowieho jeho fanoušky.