Vetements S/S 2016

Nástup intelektuální módy

V době, kdy se do obchodů dostávají první kusy z kolekcí na jaro 2016, si zopakujme, co je tuto sezónu doopravdy IN.

Tiskové zprávy módní značek jsou někdy neskutečná zábava – a často dokonce větší, než samotný produkt, který propagují. Pamatuji si, jak jsem si před přehlídkou kolekce Christian Dior Spring/Summer 2015 pročítal poznámky Rafa Simonse, dnes už bývalého kreativního ředitele tohoto tradičního francouzského domu, a jak jsem si pro sebe v duchu říkal, jestli pan Simons nezačíná náhodou vkládat více kreativity do mediálních výstupu než do módních kreací. Pět dlouhých odstavců velkých slov a frází nedávaly sebevětšího smyslu, a už vůbec ne po skončení fashion show.

Tenhle moment se mi vybavil loni na podzim v Miláně, v továrně na okraji města, kde měl Alessandro Michele za okamžik představit sezonu jaro/léto 2016 pro značku Gucci. Na židlích pro hosty ležely nenápadné růžové karty, jež v několika větách osvětlovaly návrhářův tvůrčí záměr. V textu bylo psáno, že se Michele tentokrát inspiroval situacionistickým pojmem dérivé – „aktem křízení a zkoumání městských prostorů, v nichž vznikají cesty v souladu s podměty města – a Carte de Tendre, mapou zobrazující dráhu, po níž cestuje láska, kterou pro svůj román Clélie vytvořila v roce 1654 Madeleine de Scudéry. Tento text okamžitě zaplavil sociální sítě a zmínil ho snad každý, kdo recenzoval kolekci. Ta byla již o něco méně záživná: Michele představil repetitivní line-up s jen několika novými nápady a nepatrným posunem vpřed. (Ačkoli musím přiznat, že na Micheleho rukopisu stále nacházím cosi půvabného.)

Je potřeba říci, že páni Simons a Michele, a píši to s velkým respektem k oběma tvůrcům, nejsou jediní dva designéři, které v poslední době láká podávat před hlavním chodem přinejmenším rozporuplné předkrmy. Samozřejmě, v módním prostředí se vždy hrála tak trochu okatá hra… Vždyť jen kolik nových „ikonických kabelek“ bylo představeno za minulý rok? Co vlastně ještě dnes znamenají slova jako „exkluzivní“, „luxusní“, „moderní“ nebo „avantgardní“?

Z přehlídky Jacquemus jaro/léto 2016
Z přehlídky Jacquemus jaro/léto 2016

Jsou jen přespříliš užívanými klišé, kterých módní žurnalisté – mě nevyjímaje – používají jako lenivé vycpávky. K radosti všech se však na rok 2016 objevilo v módě nové slovo. Je jím přídavné jméno „intelektuální“ a nenašlo si místo jen v tiskových zprávách, stala se z něj dokonce mantra mnoha návrhářů.

Intelektuálním v této podobě se však nemyslí boom módních žurnálů a sofistikovaných periodik z poslední doby, ani současný zájem mnoha vědních oborů o módu. Intelektuální pro módní rok 2016 znamená návrhářské vyhonění si nad vlastními prázdnými idejemi.

Možná jsme se stali tak závislými na smartphonech, že vše už musí být do jisté míry smart, nebo se móda stala tak překonanou a nezáživnou, že si učůráváme z každého náznaku myšlenky, která je nám na mole předložena. Není tak náhodou, že většina z toho, co se honosínálepkou „intelektuální móda“, je jen derivátem z díla geniálních návrhářů dob minulých.

Craig Green S/S 2015
Craig Green S/S 2015

Stále mi nikdo kupříkladu nedokázal vysvětlit, kde se vzal hype okolo značky Vetements, složené z učedníků Martina Margiely a vedené Demnem Gvasaliem. Kolekce jaro/léto 2016 byla už opravdových výsměchem, když řadu podivného normcore, jež by se mohla stát předobrazem čistě nahodilých tvarů vydávaných za koncept, představili v čínské restauraci na předměstí Paříže. Aby tomu nebylo dost, stal se Demna Gvasalia novým kreativním ředitelem francouzského maison Balenciaga, čímž na této pozici zastoupil Alexandera Wanga, jehož poslední kolekce pro tuto značku byla skoro doslovnou kopií dalšího mimořádného módního talentu, Helmuta Langa.

Přehlídku Simona Porteho Jacquemuse, současného žhavého talentu a vítěze módní ceny LVMH, otevřel klučina, který před sebou tlačil obří klubko z červené látky. Později, v polovině fashion show, se na placu objevil Jacquemus sám a provedl sálem bílého koně. Jeho kolekci, v podstatě další redux Margielovy práce s minimem přidané vlastní hodnoty, označila Suzy Menkes, globální redaktorka Vogue, za „módu vycházející z duše“. V podobných termínech se hovořilo i o Craigovi Greenovi, mladém britském návrháři, jenž při přehlídce Spring/Summer 2015 dojal pozvané hosty k slzám a redaktoři o jeho kolekci hovořili jako o zenové a spirituální. Craig později dodal, že celý onen teátr byl formou jeho tichého protestu.

Proti čemu nebo komu vlastně? Výše zmínění návrháři si odpověď raději nechávají pro sebe.

Není pochyb, že módní průmysl už zoufale potřebuje vizionáře. Silnou osobnost, která by módu znovu obrátila vzhůru nohama, donutila lidi zalapat po dechu a naprosto změnila způsob, jímž lidé přemýšlejí o oblečení a odívání. Ale víte, jak se to říká: činy jsou silnější než slova.

Helmut Lang S/S 2001 versus Alexander Wang pro Balenciaga S/S 2016
Helmut Lang S/S 2001 versus Alexander Wang pro Balenciaga S/S 2016