J.W. Anderson S/S 2014
4.4 (87.69%) 13 hlasů

Inovátoři pánské módy to mají velice těžké. I když si mohou vydobýt přízeň kritiků a lásku fanoušků, vůbec to neznamená, že se jejich mnohdy experimentální kolekce prodávají. I takový Raf Simons, a to je známý fakt, ze štědrého platu u Jil Sander dotoval svoji autorskou značku, jejíž sezónní edice se často nepodařilo ani dostat do produkce, natož do obchodů. Podobně je na tom i „britský Raf“ J.W. Anderson, jehož pánské kolekce prakticky vznikají jen díky vysoké prodejnosti dámské linie. (Což je paradox, protože Anderson je především designér pánské módy.)  Jak se tedy vypořádat s kolekcí na jaro 2014, která navazuje na předchozí ztělesnění Andersonovy vize nového mužského oděvu?

J.W. Anderson S/S 2014

Protože nejspíš ani tato kolekce nebude (až na několik kousků) dostupná zákazníkům, vyvstává otázka, jak ji analyzovat a jestli to má vůbec cenu – protože kde je fashion bez svých nositelů?

Tak či onak, J. W. Anderson představil jakousi aktualizovanou formu předchozí podzimní kolekce, kterou charakterizovalo pánské oblečení předělané do gender-bender podoby, takže ve výsledku evokovaly spíš dámské oděvy. Podobně je na tom i tato jarní edice, která vychází z pracovních úborů. Ty Anderson rozrušil a podrobil je střihovým experimentům, což bylo znát zvláště  na konci přehlídky, když pustil na molo svršky vycházející z policejních uniforem, avšak s asymetrickým vrstevním látky. Výchozím materiálem se pro Andersona tentokrát stala nepoddajná kůže, z níž formoval jak další úrovně bavlněných podkladů, tak celokožené pláště, blížící se svoji formou až k nositelným objektům. Anderson však tradiční pánskou módu podryl i použitím hedvábí či tylu.

Ačkoli nikdo nepochybuje o estetické hodnotě celé kolekce, hlavní otázka zůstává: co si z ní tzv. vzít? Snad jen projevit obdiv nad tím, že i v dnešním, komerčně poháněném světě existují lidé, kterým záleží více na vizi než na konečné prodejnosti. A tak ačkoli můžeme nad jeho tvorbou mávnout rukou, jeho odvaha se pořád počítá.